Danění akcií a ETF

DPH a příjmy s akcií a ETF

Příjmy z investic do akcií a ETF jsou od DPH osvobozeny

Daň z příjmu z akcií a ETF

Ne každý musí vyplňovat a podávat daňové přiznání. Od daňového přiznání jsou osvobozeni ti:

• Jejichž příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhly za zdaňovací období 100.000 Kč (pozor, jde o příjmy z prodeje, ne zisk). Toto se týká součtu na všech vašich obchodních účtech. Tedy prodeje se sčítají ze všech brokerů a platforem.
• Jejichž cenné papíry při prodeji splnily tzv. časový test (od doby mezi jejich nákupem a prodejem uplynuly více než 3 roky). A jak časový test dokázat? U brokerů zpravidla najdete přehledy a výpisy z vašich účtů. To znamená, že vždy dohledáte, kdy akcii či ETF nakoupíte nebo prodáte.Naprostá většina brokerů a investičních platforem pak uplatňuje princip "FIFO" (first in first out), což znamená že se vždy prodává nejdříva ta akcie, která byla nakoupena první. 
• Jejichž další/ostatní příjmy (např. dividendy a úroky) nepřesáhly ve zdaňovacím období 6.000 Kč. Toto se týká pouze zahraničních dividend. České nemusíte uvádět nikdy. Máte-li ve svém portfoliu pouze české dividendové tituly, danění a vyplňování přiznání se vyhnete úplně, jelikož jsou daně z dividend strženy u zdroje dle českých zákonů.
• Řešit daně také nemusíte u akumulačních ETF pokud dodržíte časový test.

Příjmy z prodejů akcií či ETF pak daníme a uvádíme do daňového přiznání vždy pokud takové nebyl u prodávaných instrumentů splněn časový test a pokud příjmy (nikoli zisk) za rok přesáhli částku 100 tis. Kč. Základ daně se pak vypočte jako rozdíl mezi příjmy z prodávaných akcií a náklady na jejich pořízení a náklady na realizaci obchodů. Daňové přiznání musí být podáno, i v případě, že byla realizována ztráta. Základ daně sice bude záporný a daň bude nula, ale daňové přiznání musíte podat. POZOR u fyzických osob nemůže být v následujících letech uplatněna ztráta z minulých let. 

DPH a příjmy z kryptoměn

Směna kryptoměn, ať už na burze, nebo u směnárny, je od DPH osvobozená.

Daň z příjmů z kryptoměn

Veškeré obchody, které na burzách probíhají, spadají tedy pod §10 Zákona o daních z příjmů - Ostatní příjmy.

POZOR

 Obchod s krytem tedy NENÍ jakkoli osvobozen od daně z příjmů!!!

Zjednodušeně se dá říci, že daníte veškeré příjmy z prodeje kryptoměn po odečtení nákladů na jejich pořízení a nákladů na obchodování samotné (odměny zprostředkovatelům, burzám, poplatky, fee za zapůjčené prostředky při pákových obchodech atp.) Rozdíl pak tvoří základ daně, ze kterého odvedete ve většině případů daň 15% u fyzických osob a 19% u právnických osob.

Obecně je vždy na začátku dobré se rozhodnout, zda chcete obchodovat jako právnická či jako fyzická osoba oboje má své výhody a nevýhody i z daňového hlediska:

Výhody investování jako fyzická osoba:

1. Téměř nulové počáteční náklady.
2. Příjem nepodléhá pojistnému na zdravotní a sociální pojištění.
3. Nižší sazba daně z příjmů než u investování přes společnost.

Nevýhody investování jako fyzická osoba:

1. Nelze započítávat ztrátu z předchozích let se ziskem následujícího roku.
2. Nelze kompenzovat v rámci roku zisk z crypta například se ztrátou z prodeje akcií nebo nemovitých věcí.
3. Lze uplatnit omezeně pořizovací náklady jako výdaj snižující základ daně.

Výhody investování jako právnická osoba:

1. Lze započítávat ztrátu z předchozích let se ziskem následujícího roku.
2. Lze kompenzovat v rámci roku zisk z crypta například se ztrátou z prodeje akcií nebo jiné podnikatelské činnosti.
3. Lze uplatnit široké spektrum nákladů související s obchodováním.

Nevýhody investování jako právnická osoba:

1. Vyšší startovací náklady.
2. Administrativní zátěž za doby trvání společnosti a případné likvidace.
3. Vyšší sazba daně oproti režimu fyzické osoby.

Výpočet základu daně

K výpočtu základu daně si můžete vybrat ze dvou možných metod, pojďme si na konkrétním příkladu ukázat, jak může zdanění kryptoměn vypadat v praxi:

1. First in, first out anebo také jednoduše FIFO. Při prodeji započítáte tu část, kterou vlastníte nejdéle. Uveďme si příklad: Koupíte Bitcoin za 100 000 Kč, následně tři Bitcoiny za 50 000 Kč. Následně na to dva Bitcoiny prodáte, přičemž jeden bude stát 200 000 Kč. Kolik bude základ daně? Ten bude 250 000 Kč, tedy rozdíl mezi nákupní cenou nejdéle drženého Bitcoinu (200 000 - 100 000 Kč = 100 000 Kč) a dalším nákupem Bitcoinu (200 000 - 50 000 Kč = 150 000 Kč). Tuto metodu používáme i my, ale neděste toho, máme na to to nástroj, který máme vyzkoušený a ze kterého vám vypadne výkaz, který si uschováte jako podklad pro případnou kontrolu a data z něj použijete pro vypracování daňového přiznání. Jedná se o daňovou kalkulačku na webu, která vám za přijatelné peníze (40-200$ podle počtu transakcí za rok) spočítá váš základ daně a daňovou povinnost. Tato kalkulačka pracuje s většinou kryptoměnových burz prostřednictvím API. Brokeři vám poskytnou výkazy přímo z jejich systému.
2. Vážený aritmetický průměr je druhou variantou. Zde si vypočítáte průměrnou cenu každé zakoupené kryptoměny, přičemž tuto cenu odečtete od ceny, za kterou jste kryptoměnu prodali. Nejlépe se to vysvětlí na příkladu, proto si jeden opět uveďme: Koupíte si Bitcoin za 100 000 Kč a pak tři Bitcoiny každý za 50 000 Kč. Potom dva Bitcoiny (každý za 200 000 Kč) prodáme. Průměr nákupní ceny každého Bitcoinu bude tedy 62 500 Kč. K této hodnotě se dostaneme následovně: 100 000 Kč + 150 000 Kč (za 3 Bitcoiny)/4. Kolik bude tedy základ daně? Základem daně bude rozdíl 400 000 Kč - 125 000 Kč (62 500 * 2) = 275 000 Kč.

držení krypta na soukromé peněžence nebo burze - na konci roku nedochází ke zdanění nerealizovaných zisků! Jinými slovy, dokud jakoukoli drženou kryptoměnu neprodáte, nic nedaníte. Ale pozor i směna jedné kryptoměny za druhou už zdanění podléhá. I proto doporučujeme využít výše uvedenou kalkulačku Koinly nebo nějaký její ekvivalent nebo se toho zblázníte, obzvlášť u obchodů pomocí našich botů.

POZOR

Od roku 2021 je zavedena daňová progrese i na ostatní příjmy a sazba daně bude na příjmy dosahující více než 48násobek průměrné mzdy 23 %.